Pro .. už ani neim
.... jak začít ....
tenhle clanek je pro vsechny ...
i když je vlastně o mě ....
o mě i o ostatních ...
nebo spiš jenom o mě a o mým vztahu k ostatním - jo to je ono, tak bych to řekla
zjistila jsem, že vlastne ziju pro ostatni ... ze si o svoje znami i ty min znamy delam neustale starosti, a jim jsem v podstate ukradena... nikdy mi do oci snad az na dva lidi nikdo nerekl, ze mu na me zalezi, ze me ma rad, ze chce byt se mnou a jsem pro nej dulezita...
vim, ze bych to mela citit sama, ale ono je to hrozne tezky kdyz vam na druhou stranu rika to co rika a neustale si pripadate jako na poslednim miste, protoze pred vami da vzdycky prednost nekomu jinymu, pro nej dulezitejsimu. ale vy se tvarite, jako ze vam to vubec nevadi, ze to chapete...
a pak se vlastne jen usmivat a ... delat ze je vsecko okay....
žiju tu pro druhy, ale ne pro sebe.... podrizuju se a objetuju planum jinejch, a oni mi vzdycky reknou - ty to zvladnes, si nejlepsi....
ale ja uz nechci bejt nejlepsi, vsecko zvladat - chtela bych, aby jednou taky nekdo prisel za mnou a rekl: "hele, ty mas prednost, Morrigenku, si dulezitejsi, ja chci byt stebou.... "
asi sem sobecka, nevim, ale chci aby ty ostatni zili trochu i pro me ...
....
jo, tak to je